pomalu se blíží narozky

a už nám bude 5 let.
Hledám videa pro Motol a procházím videa malíka před rokem.
ten čas letí....
jenže 
a to jenže je na místě
pomalu zjištuji,že máme regres.
Regres v velkým R
i naše okolí,co malíka nevídá tak často,si všímá,že malík nejde kupředu ,ale zpátky.
Mě to ušlo,protože jsem s malíkem každy den a regres se nám vplížil nenápadně den po dni a pomalu,takže mám opravdu hlavně srovnání přes videa.
a právě ny videa sem vkládám...
co jsme zvládali před rokem:


už jen z těchto tří videjí poznám,že malík byl  s motorikou na tom před rokem mnohem lépe.
Dneska už omalovánky nevymaluje,natož aby pastelku tak krásně držel.
Deska už se na koníkovi houpá s pomocí a na trampošku vleze třikrát poskočí a utíká,protože se bojí ,že se propadne.
Naším životem proplouvá panika,strachy,hysterie a motorický regers.
Ale nevadí,třeba se malík zase chytne a poskočí dopředu,nebo aspon tam ,kde byl před rokem.

3 Responses
  1. Ilonka Says:

    Moc, moc, moc na vás myslím! A přeju ti hodně sil do dalšího boje! Uvidíš, že zas bude líp! Ilona


  2. Ilonka Says:

    Lindo, teď jsem dočetla ještě tvoje předchozí příspěvky. A problémy, které zažíváš s malíkem v noci jsou dost šílené. Nemůže to být vedlejší efekt medikace antipsychotiky? Umím si představit, jak strašné chvíle jsi musela zažívat, strach o jeho život... Moje dcera měla ve 4letech febrilní křeče, taky zůstala na pár sekund bez sebe. Nikdy nezapomenu na ten šílený strach!
    Drž se! Ilona


  3. Amelie Says:

    To je mi moc líto. Občas nad tím taky přemýšlím - v čem se Jenda zlepšil, v čem zhoršil..a snažím se na ta zhoršení nemyslet... Držím palečky, aby bylo zase líp a malík šel pomalu kupředu.